Studna 2022

Reportáž

Reportáž týmu Krabice ve slevě

Reportáž týmu Podzimní vánek

Reportáž týmu Černý trpaslík

Reportáž týmu ZMRD bez Radka

Postřehy od týmu Kolalok & syn

Přípravy Studny 13 provázely všelijaké peripetie. V roce 2019 to fakt nešlo, v létě se nám narodila Lucinka, a s dohromady 4 dětmi už opravdu nemáme času nazbyt. V letech 2020 a 2021 nás kromě nedostatku času odrazoval od příprav koronavirus (a představa rušení a odkládání Studny, jako to dělaly jiné hry). A tak jsme na přípravu 13tého ročníku dali 4 roky, v říjnu 2021 zafixovali trasu, a pak se zejména na jaře a v létě věnovali šifrám. Nápady Pavel zapisuje průběžně, pak z nich vybírá co nejvíc pestrý mix principů. Já typicky navrhuji něco, o čem se dozvím, že to je zase „vyzobávání“, a proto mi to neprojde. Takže pouze sušenky a Braill křížovka jsou moje, na zbytku spolupracuji např. nápadem na výročí svatby, některými mezitajenkami, cílovou tabulí, a tím, že 12tka bude mít tvar panáčka (který napoví na semafor i na princip pořadí čtení). Pavlovi proto patří obrovská poklona za drtivou většinu nápadů a realizací šifer, trávil tím mraky času, večerů a nocí, myslím že to byl velmi nápaditý ročník. Dík patří i dětem, kluci testovali (a strašně u toho nadávali, jak je to pracný), Kačenka balila šifry a Lucinka zlobila. Že to je tak trochu hodně zeměpisné nás napadlo až den před hrou. Příště bude radši trochu více češtiny :).

Letos jsem měla před startem pocit, že to bude těžké. Aspoň to skládání mapy pro pětku jsme trochu napověděli do startovních pokynů. A bylo to opravdu těžší než obvykle, přesto prošlo do cíle 13 týmů, a to je moc fajn. Nejhorší byly dlouhé hodiny strachu u ohniště, kdy jsem se modlila, ať už někdo pošle sms z dalšího stanoviště v obavách, že se to nedá vyřešit ani s návodem (šifra 8). Čím déle to trvalo, tím méně vesele jsme se dívali za týmy, kteří posilněni buřtem spokojeně odcházeli s vyluštěnými kapelami do druhé půlky hry, že se těší, jak to teď nakopnou. A my jsme si představovali, jak vypadá nálada na kótě poseté týmy. Z téhle letargie mě vytáhli až PoTrati (díky!), kteří se první ozvali z Barochova.

Poznámka: Tak jako tradičně na Studně, nikdy není jisté, kde je tým Podzimní vánek :) Minule nás překvapili jako vedoucí tým spící v autě (kvůli nemoci jsme se do poslední chvíle drželi v teple a Vánek neposlal postup před výstupem ke křížům). A to už vůbec nechci připomínat, jak jsme je kdysi svojí blbostí poslali na jinou světovou stranu, když vedli. Letos posílali pro změnu poctivě, ale až do 5tky na špatné číslo :), takže když mi Pavel hlásil, že má Vánek jako první tým už ve štole Halíře, tak mě to pobavilo. Omlouvám se jim, jak jsme je pak přes jiné týmy naháněli, ať jim řeknou ať posílají, kdo je potká. Až pak si opravili mé telefonní číslo. Samozřejmě jsem věřila, že už posílat budou, přesto když viseli jako první příchozí tým na osmičce už asi 5 hodin, červíček pochybností ve mně hlodal, jestli už to třeba nemají, a zase neposílají postup, a nejsou třeba někde před cílem. My totiž opravdu potřebujeme vědět kde máme první týmy, jinak nestíháme přejezdy. Moc Vánek zdravím a díky za super reportáž.

Ale teď od začátku. Počasí se vyvedlo parádně, děkuji orgům Zkratky, že nám tento krásný víkend přenechali (domluva proběhla v říjnu 2021). Díky tomu si spoustu týmů mohlo užít obě hry --- a třeba Skor skor ako neskor potrénovat na Studni, a pak vyhrát Zkratku (gratulujeme). Stejně tak orgové obou her nepřišli zkrátka a my jsme si týden po Studni moc užili i Zkratku.

S těžkým srdcem jsme vysmátým TŽB odevzdali opravdu poslední železnou zásobu Studna čepic za 10tý start na Studni. Ale oni prý přišli hlavně pro ty čepice. Startovní altán nezpůsobil velký problém. Drtivá většina týmů ho složila správně, jen náš Ládík si to složil sice první, ale špatně (slepil část C na E a část E na C – ale samozřejmě to podle něj bylo tím, že jsem mu prý JÁ schválně vydala špatný kus ve startovní tašce --- normálně Ládíka s Pavlem v našem týmu Popocatepetl v těchto věcech hlídáme, protože už víme, že musíme. A to na Studni opravdu nemůžeme :)). TŽB mě pobavili, že šli po vyluštění Labutě někam úplně jinak, hlasitě ve srandě nadávajíc jeden druhému něco o tom, proč si debile zaparkoval tak blbě, kde nevede trasa, když tam máme věci. Mrzí mě, že týmu Dream makers jsme při vydání nápovědy nedali klíč = pásek (my jsme nevěděli, že ho ještě nemají, protože nemají složený altán, a oni z textu nápovědy nepochopili, že jim proužek chybí). Vše se ale napravilo telefonicky, a i Dream makers pokračo vali ve hře.

Dvojka byla pracná, měla za cíl trochu rozhodit startovní pole, ať nám do štoly nepřijdete všichni najednou. To se povedlo. Po vyškrtání slov a přečtení mezitajenky bylo potřeba hledat v okolí spojů nového čtverce slova z nevyškrtaných písmen. A to někomu trvalo déle. Přesto nápovědy se zde ještě nebraly. Bavím se představou cyklisty na lavičce, který zakrývá symbol na fotce, co si asi tak myslel, když si ho začali lidi s fotkami v ruce prohlížet a nenápadně obcházet. O cyklistovi nám pak vyprávělo mnoho týmů.

Po přejezdu čekala pěkná šifra s česko–slovenskými hrátky. Inspirovala nás k ní dětská píseň, kterou milují naše holky (Štístko a Poupěnka, Smejko a Tanculienka: Zpíváme československy … zpívá se tam mačka je kočka, a pokoj klid). Zde nápovědu vzalo jen pár týmů z důvodu časového presu, aby stihly 4té stanoviště, o kterém bylo známo, že zavírá do 23 hodin.

Štolu jsme měli vymyšlenou dlouho, pokud by nás do ní nepustili, sušenky by byly rozmístěné venku. Měsíc před hrou jsme se domluvili s muzeem v Jílovém, pan Váňa byl velmi ochotný a vyšel nám vstříc. Organizaci týmů u štoly obsluhoval kamarád Tomáš (jeho tradiční Studna tým Falešné prachy je již ve výslužbě) a jeho dcerka. Šlo jim to báječně, jako kdyby byli opravdoví průvodci. Občas docházely helmy, ale to se prostě nedalo nic dělat, počet helem byl maximální počet lidí, kteří mohou dovnitř. Atmosféra čtyřky byla super, přesto jsme ji museli opustit už kolem 15tého příchozího týmu, byl čas jet chystat oheň v Kostelci.

Pátá šifra už malinko určovala, kdo bude stříhat návod, a kdo ne. Většinou týmy odhalily mapové značky a hledaly jak to morseovkou přečíst. Nápad, že to je v ohybech mapy mohl přijít zejména v kombinaci se vzpomínkou na startovní pokyny. Čelo – VIP a Podzimní vánek - se tu zdrželo, zato Krabicím a PoTrati to sedlo, a tak se pořadí malinko přesypalo. 6tka byla rozporuplná podle ohlasů, někomu to přišlo lehké a líbilo se, někomu se nelíbilo to, že nebylo jasné, proč se to čte v pořadí, jak se čte. Četlo se to prostě postupně po toku řeky a škrtalo se jedno písmeno za druhém. Taky jste často neviděli tu mezitajenku schovanou v morseovce ve vlnkách mezi přehradami. Přechod na 7 byl pro některé dobrodružný, ale odměnou bylo ohniště s buřty ve Zbořeném Kostelci.

Poučení pro nás orgy Studny pro poslední dny před hrou říká --- více se věnujte posledním detailům hry, méně jídlu. Ale mě to nedá :). Když je dotestováno a zabaleno, začínám pomalu a polo-tajně kromě věcí na buřty nakupovat suroviny na bábovku a slané štrůdly, co kdyby náhodou vyšel čas. A na 7ičce přijde vše vhod, jen těch buřtů jsme měli až moc. Teď jsou z nich výborní utopenci. První před půlnocí přichází Podzimní vánek, ale v rychlém sledu Krabice a PoTrati, zezadu pak útočí Nejne, KOKOTI, Skor skor, VIP a další. Kapely nedělají problém. Interpretaci, jaká je to kóta, poskytujeme případně ústně. Později příchozí týmy mají problém s párováním kapel a písní, stačila malá chybka v určení a nedalo se řešení přečíst. S tím jsme si dali práci to tam pořádně schovat, aby se nedalo haluzit. Překvapují TŽB, kteří nejen že stihli otevřenou štolu včas, ale i sem přichází netradičně brzo. Nicméně zde hru ukončují, a možná že udělali dobře, při představě, jak bojují s osmičkou. Každopádně my jsme si kontrolní stanov iště velmi užili. Ráda trávím čas se švagrem Petrem, stavil se i Tomáš po uzavření štoly, a protože se nám nikdo neblížil do cíle, vydrželi jsme tam až do 8 ráno. Synáčkové to prospali v autech (jednou v noci se vzbudili na bábovku s mlékem, a zase šli spát), a dcerku Kačku nám do cíle od babičky přivezla kamarádka Kačka.

Stanoviště na Čížově rozhodlo hru. Viděno zpětně, možná tohle měla být 12tka a panáček měl být tady, ale s tím už nic neuděláme. Bylo důležité se rozhodnout, jak rychle stříhat návod. Taková ta klasická situace, která mě na hrách s nápovědami vždycky štve. Nechcete stříhat do poslední chvíle, protože už toho o šifře hodně víte, ale zároveň čas kvapí. Překvapilo nás, že jste možná nikdo neobjevil mezitajenku. Minimálně jsem o ní neslyšela žádný tým mluvit, ani o ní nečetla v reportážích. Pěkná počáteční písmena podmětů a přísudků plná samohlásek k ní měly navádět (proč by tam jinak byl Estonec, Emil, ibišek, ilustruje…). Asi to bylo tím, že už jste byly v úvahách na stopě řešení. Alespoň, že Krabice šifru bez návodu daly (a hlavně díky tomu Studnu vyhrály). Spoustu vás bylo blízko a v přečtení bránily jen třeba 2 přehozené vzory sloves. Od našeho milého Ládíka mi přišla smska: Bára prosit, Bára trpět, Bára umřít. Však on nám to na zase Tmou odpustí, když nám to půjde.

Na 9tce byl způsob řešení poměrně dobře a rychle vidět. 10tka patřila mezi ty těžší, ale jen pro někoho. Překvapivě zde stříhaly vítězné Krabice i Vánek, některé jiné týmy to prosvištěly, a myslím, že opět PoTrati se ozvaly jako první z 11tky. Tam čekal Rákosníček. Museli jsme nějak využít těch 48 startovních tašek. Pocházejí ze seriálu RunTour a posbíraly je poctivě jednu po druhé všechny naše děti (během let 2019-2022 na závodech na 500 a 1000 metrů). Jak jsme je tak doma kupili, postupně přišel nápad, že jich nasbíráme dost na Studnu a využijeme je. Byli jsme rádi, že šifra je průchodka. Naděje na to, že někdo Studnu dojde, rostla. Ale co panáček?

Pro mě bylo stanoviště 12 nejkrásnějším místem hry. Během přípravy jsem si představovala, jak tam budete sedět v ranní mlze. V den hry tam byl prý nějaký hon a nějací lidé, jinak je to totální samota. Máme tahle místa před Popovicemi moc rádi, už tam končila Studna před pár lety. Panáček taky částečně rozhodoval, stříhal tu návod např. tým Nejne…, jinak by to vyhrál. My už čekali v cíli U Andělky. Když jsme podle sms viděli, že je na 12tce hodně týmů, Pavel je vyrazil nafotit. Pozoroval, kdo jak lepí pásky, někomu se panáček už rýsoval, někdo nestříhal a spojoval jen na papíře (krásný mimozemšťan z toho byl). Bylo jasné, že cíl se stíhá, první z 12tky odešly KOKOTI.

Na 13 byla spíše průchodka, ale bylo potřeba si všimnout tabule. Většina předních týmů už zde začíná řešit cílové heslo. Občas je ale k němu potřeba něco z cíle (pamatujete například skládacího hada v Klánovicích?), a tak to bylo i letos. Při domlouvání místa cíle jsme si všimli tabulky se symboly kafe, dortu, koníka, wifi, … a bylo jasno. Prvně příchozí KOKOTI tabulku přehlédli (škoda, přitom část postupových smsek hrou komentovali jako kafe bych si dal, pizzu bych si dal, a muffin ne). A tak se dlouho v cíli trápili nevyluštitelným heslem. Stejně tak i některé další týmy. Zato Nejne… šli na jistotu a první ukončili hru, se skórem 2 návody. Pak další a další, někteří potřebovali na cíl nápovědu. Cíl neměl hru rozhodnout (nechceme připravit někoho o vítězství jen tím, že přehlídne tabuli). A taky nerozhodl. Rozhodl počet návodů, a nejčistší průchod s jedním návodem odevzdaly 4 minuty před limitem Krabice ve slevě. Kdysi jsme se s Popo týmem umisťovali na podobné úrovni jako oni, v posledních letech nás ale K rabice pravidelně porážejí a skvělou formu potvrdily i na Studně. Oni, druzí Nejnekvazidiagonizovávatelnější a třetí V.I.P. si přebrali od Kačenky zasloužené medaile.

Gratulujeme všem týmům v cíli, děkujeme i všem týmům na trati, kteří ve velkém počtu bojovaly se šiframi až do oficiálního konce hry. Užili jsme si to. Hodně z vás jsou naši blízcí přátelé, či letití známý, ať už z šifrovaček, nebo ze studií či z práce. Potěšila i účast několika nových týmů. Příprava Studny nám dělá radost, protože nás baví vás potkat, povídat si pak o zážitcích, rozebírat šifry, upéct vám buřta, číst vaše reportáže, … a dokud nepřevezmou otěže naši mladí, tak budeme ve Studně pokračovat.

Snad se Vám líbilo, a příště zase na startu. Tentokrát to povede asi někam na sever …?