No, „stříhali“ jsme nakonec na 5, 8 a 10.
Na pětce jsme samozřejmě našli obrázky na rubu mapy,
a vymýšleli jsme milon způsobů, jak interpretovat šipky.
Aničce např. připomínaly tvarem turistické značky a říkala,
že kdyby to tak nebylo, měly by jednodušší (tenčí) tvar.
Honza si zase povšiml podobnosti jejich tvaru s tvarem
značky pro zámek. Tam jsme se ale shodli na tom, že je to
spíš jen úspora práce použitím dostupného tvaru při kreslení.
Uvědomovali jsme si, že to, že se šipky „vracejí“ některé
interpretace (nejspíš) vylučuje.
No, prostě morseovka při přechodu hran nás nenapadla.
A to ani přesto, že jste „nenápadně“ varovali před
nesprávným přehýbáním, jak pak Anička hned upozornila.
No, byl to záludný skok od zeměpisu k přehybům na mapě,
a ten jsme nepřekonali. Morseovka prý snad Aničku i jednu
chvíli napadla, podle počtů šipek. Nebyl jsem u toho, asi
jsem si zrovna odskočil, a Honzovi prý se na to zdálo málo
krátkých písmen. Neuvědomil si, že krátkých písmen JE málo,
a na vzorku deseti se nemusejí projevit.
Na osmičce jsme našli vzory podstatných jmen v opsaných
slovech, ale i to, že i podměty tvoří úplnou sbírku unikátních
vzorů. Tak jsme se snažili něco udělat z těchto dvou sad..
I obrázkům jsme se bohužel snažili přisoudit podstatná
jména; že jsou to slovesa, nás nenapadlo.
Vzory sloves ale samozřejmě známe, na nápovědě jsme
je fakt nepotřebovali. :)
Na osmičce jsme nakonec postupně usnuli, někdo plánovaně,
někdo ne. Stříhali jsme krátce po probuzení už za světla.
Šifra pěkná, škoda, že jsme na to nepřišli.
Desítka... Měli jsme už skoro všechno, jen jsme to nedali
správně dohromady.
Měli jsme samozřejmě větu z velkých, že dobře, ale teď jinak.
Měli jsme chronologické řazení.
Měli jsme transformaci 31 na 31 z R, K atd. Neměli jsme
ji teda zapsanou binárně, ale v písmenech a pár číslech.
Ale to vůbec nevadilo, protože v posledním kroku, ke
kterému jsme se nedopracovali, totiž použít znovu
velká-malá (chce to brát rady vážně :) ) stačilo
pomocí téhle tabulky převést text „dobre, ale...“ na ten
správný výsledný; nemusel se znova číst ze zadání.
Takže jsme pak brali písmena z této věty podle chronologie,
převáděli, a už to bylo.
Považoval jsem původně velká-malá za už vyčerpaná,
což byla chyba.
Šifra byla teda dost dost kombinovaná, ale možná kdyby
bylo méně hodin a o něco lepší kondice, asi bychom na ni
nakonec přišli. Takhle jsem se ale usnesli, že chceme dojít
ještě na další stanoviště.
Na jedenáctce jsme měli už jen asi deset minut, tak jsme
na to chvíli koukali jak puci, a pak jsme utíkali do Pyšel na
vlak, protože místní autobusy chvilku předtím ujely.
To byl nejhorší přesun z celé Studny, pospíchali jsme a
bylo to dlouhé a přes dva kopce a vůbec. :)
Rákosníčka jsme si všimli až ve vlaku. Zvukovody... :-)))
Příště asi musíme stříhat ještě víc. Koukal jsem na výsledky,
v cíli čtyři teamy, které stříhaly pětkrát. A naopak bez návodu
vůbec nikdo. ;-)
Tak moc děkujeme za krásnou hru. Těšíme se na příští;
nejlepší by bylo, kdybyste to stihli hned příští rok, máme-
máte po dlouhé pause co dohánět. :-)))