Studna 2016

Reportáž

Reportáž týmu KOuzelně KOktavé TI a Zvířátka

Letošní Studna se velmi povedla – atmosféra muzea Čelákovice, krásné počasí (i když trochu sprchlo, bylo opravdu teplo), 20 týmů v cíli a letecké představení. Šifry se vám dle ohlasů taky celkem líbily.

Původně jsme chtěli hru startovat v prostorách leteckého vojenského muzea ve Kbelích, vyhlídli jsme si tam krásnou plochu mezi hangárama. Přestože je muzeum normálně otevřeno pro veřejnost, provozovatel nám tam startovat nedovolil, prý mu pošlapeme trávu. No, na té loučce má být brzy výstava dopravních letadel, tak si myslíme, že ta to poválí trochu víc a nevstřícnost muzea nás zamrzela. O to víc si vážíme přístupu pracovníků muzea v Čelákovicích. Naštěstí se nám podařilo objevit pro start velmi pěkný park ve Kbelích. Týmy na startu prokázaly modelářské dovednosti, letadla létala za čáru často na první pokus. A když to nešlo hned, šlo to později. Zlatou hvězdu nakonec Tomášek a Míša nalepili všem. Oba malí pomocníčci si mimochodem letos své medaile za pomoc se Studnou opět zasloužili. Někomu letadlo zalétlo na strom, někdo ho daroval kolemjdoucím dětem či jiným zájemcům, někdo ho hodil do popelnice, někdo si ho nesl celou hru, někdo byl smutný, když ho zapomněl na jiném stanovišti a radoval se, když mu ho ji ný tým přinesl do cíle. Letadlo nás prostě bavilo. Děkujeme kamarádce Kačence za pohlídání naší malé Kačenky během startu.

Přesun do Staré Boleslavi byl autobusem, což vždycky přináší zajímavé momenty. Tentokrát se ale naštěstí žádný autobus neporouchal. Týmy, které odešly ze startu první, se těšily, že budou mít náskok. Nicméně se u autobusu vytvořila fronta na zaplacení a ta se nezmenšovala, vždy někdo nastoupil a další tým přišel... Frustraci týmů, které už chtěly odjet a z autobusu sledovaly nekonečnou frontu, si umím představit. Nicméně 20 minut zdržení naší hru opravdu nerozhoduje. Ve Staré Boleslavi jste obešli krásné kapličky a kostely, abyste našli vstupy do mřížky, někteří využili otevřených cukráren, byl to prostě krásný večer babího léta. Trojka byla možná zapeklitější, než jsme zamýšleli, ale po podrobné analýze šipek byla morseovka jasná. Čtyřka s obrázky nedělala většinou problémy, ovšem bylo třeba vytáhnout z obálky oba (!) papíry zadání. Že se na tom zadrhne zrovna náš drahý kamarád Ládík z Popocatepetlu mě opravdu mrzí. Ale tak si to společně vynahradíme třeba na Tmou. Pětka schovávala mapu ČR, byla to nejtěžší šifra z první poloviny hry, hodně týmů jí nakonec prošlo bez nutnosti použít návod. Kapely a jejich frontmani na šestce vám moc problémů nenadělali.

Na sedmičce už se na vás těšili orgové. U lípy jste z obálky vyndali vstupenky do muzea a tak jste mohli vejít do expozice. Mezi exponáty nebylo těžké najít ty, které tam položili orgové. Těžší bylo všimnout si, že stejné motivy jako naše exponáty mají i erby českých rodů v Zachově sále. Některé týmy proto strávily na nádvoří muzea delší dobu, než si přály, vracely se do muzea několikrát, prostě se vám ty exponáty líbily, to je jasný. Největší úspěch mělo myslím „stádo“ čtyř lvů a zapeklité popisky šifer. Tak aspoň jste měli i víc času se občerstvit, tentokrát jsme pro vás měli připravené párky. Na první půlku týmů zbyla i bábovka. My jsme si čas v muzeu opravdu užili, i příprava šifry nás velmi bavila, Pavel ty vzácné muzejní kusy perfektně přidrátoval. Děkujeme Petrovi (Pavlův brácha) za vydatnou pomoc s koordinací hry a podávání občerstvení na kontrolním stanovišti.

Jediný tým, který odešel ze sedmičky bez výměny návodů, bylo UNO, a přísní orgové jim ty návody nechtěli říkat po telefonu. Vracet z osmičky se jim nechtělo. Jak se později ukázalo, všechno zlé je pro něco dobré, nepřítomnost návodu pomohla k tomu, že šifru číslo 8 vyseděli. Přestože si členka týmu pro návod došla asi po třech hodinách, její kolegové z týmu šifru mezitím dali a v cíli UNO díky nula trestným bodům slavilo vítězství. Myslím, že už to vzhledem k průběhu hry nečekali. Osmička letošní ročník jednoznačně rozhodla, díky ní to bylo napínavé až dokonce. Týmy na prvních třech místech bez použitého návodu oddělovala od pronásledovatelů právě šifra č. 8, přestože došly do cíle i o několik hodin později než první tým v cíli. Vyluštit řetězy písmem se prostě vyplatilo.

Devítka byla mou vzpomínkou na zážitky z pokoje šestinedělí. Kam taky jinam umístit šifru, ve které potřebujete psát o žloutence. Nicméně většina textu byla naprostá pravda. Na desítce přišla tentokrát jediná větší bota orgů, i když jsme se fakt snažili tam žádnou nemít. Prostě jsme si spletli východ a západ. Ale naštěstí to nezpůsobilo velký problém. Díky Dršťkovému havranu, který upozornil orgy včas, že graficky z šifry na principu and/or vychází vysílač, žádný se ale jihovýchodním směrem nenachází. Jen Podzimní vánek tato naše chyba odfoukla z trasy, ztracený čas jsme jim v cíli zohlednili. Znovu se jim omlouváme a v celkovém pořadí připisujeme půl bod za statečný boj s blbostí orgů. Jedenáctka měla být a byla lehká, nechtěli jsme vás nechat sedět dlouho u dálnice, a tak Braill ze slov obsahujících některá písmena S T U D N A většinou nepůsobil komplikace. Dvanáctka měla být a byla trochu těžší. Myslím, že se celkem povedla, vymyslet smysluplná slova bylo doslova skoro bolestné, ale epopejci, ciabajza či kylp, se vám nakonec líbila. Třináctka nebyla úplně těžká a v naprosté většině jste podle MS Office ikon přišli do správného cíle, jen dva týmy zbloudily do Šestajovic.

V cíli vás pobavil tvar předmětu u autobusové zastávky, konečně bylo jasné, proč zapisujete kontrolní odpovědi na ten zvláštní arch s naznačenými nůžkami. Ten 26ti stěn, který hrál hlavní roli v předloňské Studně, je v Klánovicích opravdu pořád, nenechali jsme si ho dovézt. Překvapivě složitější bylo uhodnout, že 12 písmen L, Ú, B, D, K, Č, Č ... tvoří 12 měsíců Leden, Únor, ... a třípísmenné heslo je tedy ROK. Asi půlka týmů v cíli potřebovala drobnou nápovědu za jeden trestný bod. Nejnekvazidiagonizovávatelnější byli první v cíli už po sedmé ráno, ovšem s nápovědou na 8, a o umístění mezi první trojkou přišli až v samotném závěru hry, doslova za 12 minut 12. To nás trochu mrzelo, stejně jako minulý ročník jsme s vámi rádi strávili dopoledne v cíli (přestože hospodu nám pan majitel dlouho ne a ne otevřít). Díky, že jste vydrželi až do vyhlašování. UNO, Zvířátka a Zlý Jeníček Kuky si medaile zasloužili, mimochodem Jeníčkové opět nezklamali tentokrát elegantním/mušketýrským úborem. Už se těšíme, v čem přijdet e příště. Od té doby, co se takto oblékají, jsou vždy na stupních vítězů, třeba je to tím, ostatní se můžete inspirovat. Nejhezčí letadlo (a jediné v celku) do cíle donesli jednoznačně poTrati, přestože to nebylo součástí hry, vážíme si toho. Příští rok je prioritou orgů uspořádat konečně první ročník Studánky pro děti. Na Studnu nám doufejme taky zbyde energie, už teď se na vás zase těšíme!