Studna 2013

Reportáž

Reportáž týmu ZMRD bez Radka

Osmý ročník Studny startoval ve Vysočanech na fotbalovém hřišti TJ Praga, které je domovským stadionem tradičního pražského klubu Pragovka. Po posilnění bramboráky (v kterých opravdu nebyla šifra) a za krásného počasí, Pavel odstartoval hru. Odznáček Studny dostaly jako vždy týmy s pátou účastí. Novinkou letošího ročníku byly medaile pro první tři týmy v cíli. Jednu speciální medaili dostal už na startu malý pomocník Míša, který tatínkovi pomáhal objíždět trasu a vymýšlet otázky na kontrolním stanovišti (spočítat vrby kolem rybníka na čtyřce byl jeho nápad – že je budete počítat ve tmě, to si přece nemohl uvědomit, vždyť mu bude teprve pět).

Na stadionu byla pro vás připravena první šifra, s jejíž přípravou jsme si opravdu vyhráli. A dala vám zabrat trošku víc, než jste na startu zvyklí. Každý tým tam měl svůj obrázek, ze kterého šlo méně či více zřetelným způsobem rozpoznat název týmu. Pod obrázkem byly vždy první tři znaky z názvu týmu v upravené morseovce. Kromě řešení vám vyšlo, že si máte obrázek svého týmu vzít s sebou. A tak postupně mizely z Pragovky obrázky i týmy, ale týmy které se na startu zdržely trošku déle se nemusely bát, Z názvů šesti neexistujících týmů, které jsme záludně přihlásili navíc, se šifra dala vyluštit. V 7 hodin po drobné nápovědě pro zbylé týmy už bylo na Pragovce prázdno. Koho pak kdykoli během hry napadlo obrázek týmu rozebrat, našel uvnitř kód pro smazání jednoho trestného bodu.

Po přesunu do Neratovic čekala na druhém stanovišti asociační obrázková šifra. Nikoho moc nezdržela, Mlékojedy byly poměrně lehce rozpoznatelné. Ani jeden tým tak nepotřeboval nápovědu. Ovšem na trojce, tam se s nápovědami roztrhl pytel. Klávesnice nebyla až tak triviální, jak si Pavlík myslel. Bez nápovědy tímto stanovištěm prošla pouze čtvrtina týmů. Po vyťukání nápisu o plachetnicích se týmy mohly těšit na kontrolní stanoviště v Kozlech. Na hrázi rybníka čekala provizorní čajovna obsluhována čajovým mistrem Petrem. Zahřáti čajíčkem jste rozpíchávali polystyren a na správných místech četli řešení. Většinou vám to šlo, ale byly týmy, které s tím pícháním měly drobné problémy. Kolem půlnoci se již orgové mohli přesunout a rozdělat oheň na devítce a vás nechat napospas temné noci.

Páté stanoviště nabídlo trošku pracnější šifru. Najít všechno v mapě a identifikovat všechny úseky pěšky nebo na kole, to dalo zabrat. Při přesunu na šestku zažila část z vás policejní dobrodružství. To, že nám u vodní plochy dali ceduli soukromý pozemek, jsme zjistili až v den startu. Nedalo se tedy již nic dělat a doufat, že projdete bez povšimnutí. Doufali jsme marně. Rozhořčený majitel nám zavolal kolem druhé v noci, vyhrožoval policií, která už stejně už byla na cestě. Zadání na šestku jsme provizorně posílali mobilem. Díky všem za spolupráci, vše se zvládlo. Šestá šifra která vás čekala po policejním zásahu, šifra se stavbami a jejich objemy, se ale naštěstí podle ohlasů velmi líbila.

A pak to přišlo – zákeřná šifra č.7. Byla inspirována knížkou úkolů pro děti ze zvláštní školy, ale trošku jsme to ztížili. Korálky jste podle barviček spojili bez problémů, ale poznat ve změti čar nedaleké místo v mapě – Prutník, nebylo lehké. Dokonce ani moc nepomohl nápis posed a šipka ukazující do místa, kde posed leží a to ani s nápovědou. UNO v tom dokonce viděl krásnou souměrnou včeličku a vyrazili k místu jménem Mája… Klobouk dolů, že po takové vycházce zvládli dorazit do cíle na úžasném třetím místě.

Osmička se skládala ze dvou částí a obě se luštily přes čísla silnic z mapy, kterou jste dostali na startu. Bylo to překvapivě složité stanoviště pro několik favorizovaných týmů. Naopak některé týmy ze zadních pozic se s tímto stanovištěm vypořádaly skvěle. A konečně jsme se dočkali i my vás. Buřty na dětském hřišti v Konětopech přišly vhod většině účastníků. První se k nám nad ránem dostali Happy Matfyz Friends a vedení až do konce nepustili. Kuličkování s buřtíkem, tj. druhé kontrolní stanoviště, prošlo úspěšně 32 týmů.

Do cíle zbývalo projít jednu těžší šifru se dvanácti měsíčky, po ní nakreslit vlajky u jezera Lhota na jedenáctce a přečíst z nich řešení kóta 179. Na takovouto nadmořskou výšku nebylo třeba se nikam drápat do kopce. Na dvanáctce byla sportovní pomlčková šifra, jejíž řešení - nebližší vodojem - bylo podle organizátorů jednoznačné. Některé týmy to ale viděly jinak. Pod pojmem vodojem určily vodárenskou věž, která se nedaleko nacházela. Ale byla za plotem, a tak se týmy buď ozvaly orgům, co mají dělat, anebo si s tím prostě poradily. Znovu se koukly do mapy a našly, která značka skrývá vodojem.

Nad cílovým heslem bylo potřeba se zamyslet, protože z klasické morseovky nevycházelo nic rozumného. A tak bylo potřeba si vzpomenout na původní zpřeházenou morseovku ze startu a bylo vše jasné… V cíli jsme se pak potkali s pěti týmy v časovém limitu. Dalších asi pět týmů přišlo těsně po něm. Vítězní Happy Matfyz Friends, druzí O 1/2 a třetí UNO byli zaslouženě oceněni Studna-medailemi.

Celkově snad můžu, že se letošní ročník rozhodně vydařil … krásné počasí, asistence policie, nápadité šifry, přesuny malebnou krajinou, teplý čaj a voňavé buřtíky. No uvidíme co zajímavého přinese Studna devět … tentokrát na západ od Prahy …