Reportáž týmu Haha Bimbi a její parta


Praha, Radlická
Segmenty na papíře vypadají trochu jako anglická vlajka – bude to něco souvisejícího s Anglií. Nebo se z nich dají tvořit písmena. Pomůcka na krchově: Označení segmentů čísly 1-14. Na mapě vyznačen delší úsek hřbitovní zdi, takže šifrou nebudou jen ty segmenty na papíře. To jsem ale nevymyslel, nemohl jsem přehlédnout dav lidí koukajících na zamřížované proluky ve zdi. Každé zábradlí je rozděleno na 7 částí. Na horní a dolní tyči jsou zavěšeny pásky. Je to jasné. Když zapíšu pozici 1-7 (horní trubka) a 8-14 (spodní), kde je zavěšen pásek a pak použiju tato čísla pro obrazec se segmenty, vznikne písmeno. Kdybych si musel těch mříží všimnout sám, byl bych tam dost dlouho. Vyřešeno bez další nápovědy.

Řevnice, nám.
Z rozložení obrázků je zřejmé, že představují jednotlivá písmena. Jedna z prvních věcí, co nás napadly, je morseovka, protože počty koleček + čárek nebo mezer mezi čárkami odpovídají počtu znaků v písmenu morseovky. Po několika pokusech jsme se ustálili na tom, co by každého napadlo jako první, že kolečko = tečka, čárka = čárka a začíná se od velké mezery, jde se doprava a pak případně od levého okraje obrázku zase doprava k velké mezeře. Vyřešeno bez nápovědy. Pavel, který po dvou nezbytných pivech odběhl do Dobřichovic pro nápovědu k osmé šifře, nebyl ještě zpátky, tak jsme vzali jeho batoh a přešli na další stanoviště.

Řevnice, fotbal. Hřiště
Na hřišti bylo rozmístěno 11 cedulek s nesmyslnými slovy. Úkolem bylo najít 12. postavu. Pro jistotu jsme zaznamenávali i polohu cedulek. Při řešení jsme se drželi toho, že v zadání se mluví o postavách, tak nám brzo svitlo, že přeházením písmen v textech dostaneme postavy jako „šerif“, „mafián“ apod. Připadalo nám, že tam jsou dvojice postav. Např. „raper“ a „hiphoper“, ale to nešlo použít u všech. Pak jsme si vzpomněli, že máme karty. 11 postav jsme na nich našli a dvanáctá byla řešením. Vyřešeno bez nápovědy. Za odměnu jsme dostali mapu s vyznačením dalšího stanoviště.

sloup el. Vedení nad Řevnicemi
Tohle bylo taky celkem jasné. Aspoň to, že značek aut je 26, tak by bylo divné, kdyby se za nimi neskrývala písmena abecedy. Další, co nás napadlo automaticky, bylo pojmenovat si obrázky nahoře. Hned nato nás trklo, že např. Škoda a Yetti nebo třeba VW a Golf, Polo nebo Pasát budou pasovat k sobě. Chtěl jsem s těmi značkami nějak kouzlit, ale Pavel nejdřív zkusil přiřadit jim abecedu v tom pořadí, jak jsou. A kupodivu to bylo ono. Písmena přiřazená značkám nám v pořadí obrázků znázorňujících model dala výsledný text. Vyřešeno bez nápovědy.

Hlásná Třebaň, kaple
Návrší, přes které vedla cesta osvětlená měsícem a poskytující daleký rozhled, mě nadchlo a určitě jsem zbytek týmu otravoval řečmi o rozhledu a o tom, jak by bylo krásné tady za jiných okolností tábořit. Třebaňská šifra nám dala zabrat, ještě že jsme to celé řešili v teplé krčmě. Tématické skupiny slov jsme odhalili hned a pokoušeli se přijít na to, jak graficky spojit v rámci skupin i přes všechny skupiny písmena ve stejném fontu. Tím jsme se trápili asi hodinu a půl, než jsme požádali o nápovědu. Pokládali jsme slova přes sebe v místech písmen se stejným fontem jak zběsilí a po půlhodině jsme si řekli o řešení. Ani když jsme se dozvěděli, že řešením je kóta 281, jsme nepřišli na to, jak jsme měli ta slova naskládat na sebe a přečíst.

Kóta 281 nad Zadní Třebaní
Tyhle obrázky jsme už viděli, s tím rozdílem, že jsme seděli v příjemně suché krčmě, zatímco teď pod plachtou a všude kolem nás pršelo a foukala a prskalo nám to na záda. Nejhorší bylo, že když to Jana začala řešit stejným způsobem jako v Řevnicích, tj. obyčejnou morseovkou, tak zase vycházelo řevnické hřiště. Blbost, tohle je ďábelská léčka, tak snadno se napálit nenecháme. I když – je dost šílenej na to, aby to myslel vážně. Ještě chvíli jsme zkoušeli přijít na něco rozumnějšího, ale neuspěli jsme. Dát si nápovědu nebo rovnou řešení? Jana furt otravovala s tím, že zkusíme jít do těch Řevnic a uvidíme. No jo, lepší nápad nemáme, ale ta potupa, že jsme mu naletěli – tam rozhodně nepůjdeme. V Řevnicích jsme viděli, že mu naletělo víc takových pitomců. Úplně nás konsternovalo, že jsme místo výsměchu sklidili další šifru. Vyřešeno bez nápovědy.

Řevnice, fotbal. Hřiště
Dostali jsme obrázek letadla sestaveného ze stavebnice. Ach jo, aspoň že to není to droboučké lego jako loni, tyhle velké aspoň dokážeme vzít do svých zmrzlých pazourů. Chvilku jsme koumali, co přesně znamená instrukce k sestavení letadla, ale celkem rychle jsme se ujednotili. Další plodnou hodinu a čtvrt jsme strávili spojováním modré plné se žlutou dutou a červené s dvěma dírkami s modrým řešetem. Postavením křídla a výškovky jsme vyloučili dvě ze čtyř možných letadel a řekli si, že ocasem se už trápit nebudeme. Buď to bude dobře nebo ne a v tom případě je správně to zbývající. No jo, ale co když nám to neřekne, protože jsme postavili nějakou pátou verzi? Tak jsme se zaťatými zuby dál bloudili v popisu konstrukce, až jsme to pokořili. Bylo to správně, což znamenalo jít z Řevnic na jih do lesů pod Babkou. Vyřešeno napoprvé.

krmelec nad Řevnicemi
Už v Řevnicích, to bylo 5 hodin, začalo zvolna pršet. Když jsme dorazili k požadovanému krmelci, už dávno solidně lilo a my jsme rozhodně nebyli suší. Výhodou tohohle počasí bylo, že teplota z 5 °C už dál neklesala. Napnuli jsme plachtu a v nepřirozeně skroucené poloze počali řešit. Kurzívou psané texty jsme našli v místopisu na zadní straně mapy a zkoušeli, co s tím. Nápověda, pro kterou byl Pavel běžel do Dobřichovic, nám asi měla říct, že je potřeba píchat, ale nám to nedošlo. Byli jsme takhle k ránu už tupí. Nakonec jsme si napsali o nápovědu. Propíchnout špendlíkem písmena mapě, která byla v šifře tučně, a na druhé straně mapy přečíst propíchnutá písmena by nás určitě nenapadlo. Když jsme sbalili plachtu, to už nepršelo a bylo už světlo, zanechali jsme na místě jen dva týmy. (Jeden člověk tam umřel jen tak na karimatce a nabízet lopatku na jeho pohřbení nemělo smysl, protože jsme ji stejně neměli. Napříště by měla být povinnou výbavou.) Vyřešeno nakonec s nápovědou.

Skalka, Poustevna
Cesta na Skalku nahoru roklí byla příjemná. Věděli jsme, že v limitu nedojdeme, i když jsme měli v rukávu ještě dost nápověd a řešení. Šifra o geocachingu vypadala srozumitelně. Zkoušeli jsme kombinovat údaje z obou tabulek: jméno cachera, jeho bydliště a názvy jeho keší. To vše seřazené podle různých údajů. Na fólii jsme zakreslili polohy bydlišť a zkoušeli jsme najít i polohu jejich keší podle jejich názvů. Po nápovědě jsme dále věděli, že za pomoci těchto keší máme graficky sestavit semaforovou abecedu. Ale poloha keší, jako byla Penziony 22, se nedala vydedukovat. Teprve přítelkyně na telefonu a na internetu ověřila na známé poloze jedné keše, že souřadnice jsou reálné, a poté jsme zjistili i polohu ostatních keší. Dál už to šlo rychle. Dalo to zabrat a bez internetu bychom to nevyřešili.

rozc. č-ž
Vystřihnout pásky s nesmyslnými znaky, nějak je asi pospojovat a vymyslet, jak to přečíst. S tím bychom se trápili hodně dlouho, tak jsme si po čtvrthodině napsali o řešení. Jde se na Roviny.

Na Rovinách, trafo
U transformátoru na Rovinách jsme měli hodinu do konce hry a to jsme měli vyřešit ještě čtyři stanoviště. Ale přece jen jsme se na šifru podívali. Ani jsme si nesedli, stejně to němělo cenu. Bylo tam několi slov, ve kterých byla chyba. Ta budou určitě významná. A na koncích vět chybějí tečky. Co takhle to nějak graficky spojit? Ale pozor, na konci tečka je, tak by to mohlo být úplně jinak, ale tahle myšlenka prozatím zapadla. Ta slova s chybou mají několik předpon, jako je „nad“ „pod“ nebo „po“. V tom to bude. Přece jsme to už nechtěli řešit, tak proč nad tím tak usilovně bádáme? A jsou tu i správně napsaná slova se stejnými předponami. Něco bude pod něčím a něco nad něčím atd. A hele, „nadel“ by mohlo znamenat „nad l“ a nebo taky „nad L“. A bylo to. Hledali jsme, co se nachází pod, nad nebo po velkých písmenech. Proto tam nebyly ty tečky. Máme řešení, to nám pomůže v uméstění, tak to musíme honem doručit Pavlovi. Za dvě minuty jedna jsme mu to zavolali a v klidu odešli nikoli do Kytína, ale do Haloun k Paviánovi.


Zpět