Studna 2006

Reportáž

Je pátek 12.května a začíná již třetí ročník terénní šifrovací hry Studna. Za krásného počasí se na startu na náplavce pod železničním mostem na Výtoni pomalu schází 21 přihlášených týmů. Nikdo moc neví co ho čeká, ale je vidět, že jsou všichni maximálně připraveni. Každý zástupce týmu dostává obálky se šiframi a fotkami, podle kterých se budou následujících až 20 hodin pohybovat po jednotlivých stanovištích někde za Prahou. Navíc každý tým získává ještě několik předmětů jako diář, modelářská dřívka, tyčinku Deli, několik baterií, potenciometr, krabičky od filmu a povodňovou mapu Prahy z roku 2002. Všichni jsou z velkého počtu věcí trochu překvapeni, akorát jediná dvě děvčata, která jsou vyslána na start, vše komentují slovy: „jenom tohle“ :-). Každopádně hra začíná chvíli poté přibližně v 17,45, kdy týmy rozlepují svoji první obálku.

První šifra je opravdu zahřívací, ale už zde se projevují rozdílné zkušenosti týmů z minulé Studny a dalších podobných her. Týmy mají zadány tři místa poblíž Smíchovského nádraží (Výtoň, Moulíkova ulice, zastávka MHD Správa sociálního zabezpečení), kde mají nalézt tři symboly a podle nich určit polohu dalšího stanoviště. Bohužel ne všechny týmy určují správně Loděnici a tři se dokonce rozjíždějí až do Berouna. Teda pro pořádek, pouze dva. Jeden chce sice jet správně do Loděnice, ale nastupuje do špatného vlaku. Tak snad to do příště natrénují :-). Většina týmů je ale úspěšná, a tak odjíždí autobusem ze Zličína nebo později vlakem ze Smíchova směr Loděnice u Českého krasu. Růžový panter zde také ztrácí oficiální mapu ke hře, což opravdu není moc taktické :-).

Druhý úkol má být také jednoduchý, ale nakonec se ukazuje, že se tento záměr až tak nevyvedl. Na cestu do Loděnice získává každý tým úlohu 2A, což je klasická malovaná křížovka, kterou si můžete koupit v každé trafice. Je sice vcelku obtížná, ale kdo si všiml že výsledný obrazec je souměrný, má vyhráno. Potom už řešení zabírá maximálně několik minut. Výsledkem křížovky je obrázek kalichu, který je třeba nalézt na náměstí v Loděnici a pod ním nápis „Husův balvan“. Řešením druhé šifry je pak prostý posun písmen v ASCII tabulce o standardní hodnotu písmene z nápisu pod kalichem. Standardní hodnotou je myšleno pořadí písmene v abecedě. Bohužel se ukazuje, že spousta týmů sice správně písmenka sčítá, ale ne o hodnotu písmene v abecedě, ale o číselnou reprezentaci v ASCII tabulce. Nakonec si bere nápovědu skoro polovina týmů.

Pro další šifru si už jednotlivé týmy musí dojít na Špičatý vrch na kótu 425,1. Začíná tak vcelku náročný terénní úsek, který měří přibližně 30 km (přesně 28,5 km, ale každý si přece někdy zajde :-)). Tam je umístěna sice lehká, ale dost pracná fotbalová šifra. Většina týmů se mnou asi ale souhlasit nebude, protože tenhle úkol se spolu s úkolem na Tetínu ukazuje jako nejtěžší. K řešení šel využít pauzák, který všichni dostali na startu. Dokonce na něm byl nápis „Příloha 3“. To ale zjišťuji až v neděli doma po hře :-). Naštěstí tam třeba nebylo příloha 2, to by pak ty posuny začali všichni kreslit přes něj :-). Nejrychleji vše řeší asi Popocatepetl (asi 30 minut), ale spousta týmů si bere nápovědu nebo řešení. Jeden tým sice vše nakreslil správně, ale zapomněl zase hráče přesouvat. Nakonec se ale snad všichni fotbalovým utkáním prokousali a mohou vyrazit dál na Propadlé vody k rozcestníku.

Čtvrtá šifra byla z těch, pro jejichž řešení je třeba nějaký skvělý nápad. Jednalo se o klasickou morseovku znázorněnou pomocí standardních slovních spojení (akát, blýskavice, cílovníci …. známá žena). Samozřejmě že těchto výrazů je pro každé písmeno několik, ale kdo přichází na princip, nemá již žádný problém úspěšně najít polohu dalšího stanoviště. Tahle šifra trochu přibrzďuje zrovna vedoucí Popocatepetl, který místo „Krákorá“ identifikuje „Vránu“, a pak se od téhle myšlenky nemůže odtrhnout. Možná k tomu přispívá i „Čert“ místo „Rarášek“ :-). Ale za dvě hodinky můžou i oni pokračovat dál. Po čtyřce se do vedení dostává Urnový háj a už nikoho před sebe celou hru nepouští. Zde také všechny týmy získávají pomocí SMS jedno bonusové řešení navíc, za jejich snahu při posunu písmenek a hlavně za úžasné fotbalové utkání.

Další stanoviště je sice na Herinkách, ale předem je třeba ve Svatém Janu pod Skalou důkladně vyfotit několik objektů. Později bude potřeba na fotkách najít určité detaily a doplnit je do mapy. To bude ale úkol až na desátém stanovišti, což teď týmy samozřejmě ještě netuší. Ve Svatém Janě byla úžasná atmosféra. Jednak je nádherná májová noc a dokonce i úplněk a navíc černou tmu přerušují záblesky blesku ze všech těch fotoaparátů. Tohle možná ale neoceňuje místní „poustevník“, teda spíše bezdomovec, který spí u studánky sv. Jana. Ujištění že ho vzbudí ještě asi 20 týmů může být pro něj opravdu velké pokání :-).

Pátá šifra se ukazuje jako opravdu jednoduchá. Teda alespoň pro týmy, které objevují kulatý kámen na stanovišti, kde je vytesána vcelku nesmyslná báseň nazvaná Sekera. Týmy, které kámen neobjevily, nebo jej prostě ignorovaly, řešení pouze z papíru opravdu nevymyslely. Některé týmy dokonce před kamenem seděly, což jednak odporovalo pravidlům, že se mají od stanoviště při řešení vzdálit a jednak tak stínily ostatním. Na druhou stranu tím ostatním pomáhají, protože hlavně v noci je třeba kámen pořádně osvítit, což musí budit pozornost. Ale i tady si některé týmy berou nápovědu a některé zde dokonce i končí a do Berouna jdou už jenom na vlak. Nápovědu na pětku si bere i Bratrstvo kočičí pracky. Bohužel ale až v Berouně, což jim poněkud kazí morálku pětku dořešit :-). Ani se jim nedivím. Vracet se z Berouna ke kamenu by se mi opravdu taky nechtělo. Zde opět ztrácí Popocatepetl, ale jak se ukázalo nakonec, nijak zásadně.

Šesté stanoviště není moc lehké najít, protože není určeno zas tak přesně. Kdo ale přesně spolupracuje s mapou, tak most přes šedivý proud s tratí a s dráty je v Berouně pouze jeden. A to právě ten železniční. Argumenty že šedivý proud je dálnice neobstojí. Most přes dálnici v Berouně žádný není. Navíc jsem u mostu stál a svítil do dáli, takže si myslím, že se to najít dalo. Většině týmů se to také daří. První přichází Urnový háj těsně před jednou ráno. Poslední pak Tenebres asi před osmou. Někteří ale nedorazili vůbec. Bohužel se ukazuje, že šifra s váhami je trochu nepřesná, protože většině týmů vychází o něco méně než jsem navážil já. Asi jsem měl spíš vážit na opravdových vahách a ne na těch, které si měli účastníci vyrobit. Proto tuhle úlohu ruším a pokud tým navážil alespoň jednu správnou hodnotu, pouštím ho dál. Každopádně si každý musí váhy alespoň sestrojit, což se potkává docela s nadšením. Přece jenom práce s kudličkou sedí někomu lépe než se šifrovací tabulkou :-). Nejlépe se s touto úlohou asi popral 3V, který ji řeší opravdu pouze s malou nápovědou. Čas který jednotlivé týmy stráví na šestce jsem pak každému v cíli odečetl. Některé týmy si tuto šifru ztěžují tím, že si po cestě snědly DELI, kterou dostaly na začátku hry. Kdo to tak asi mohl být: Růžový panter a 3V :-).

Sedmá šifra má být podle mě ta nejtěžší. Těžká se sice ukazuje, ale na fotbalisty asi nemá :-). Je umístěna na „hradě“ v Tetíně. Několik týmů se mě v Berouně ptá, kde přesně to na tom hradě je. Myslím, že když pak přicházejí na místo, musí jim tato otázka připadat opravdu zbytečná :-). Koho na Tetíně nebaví hledat v mapě a hlavně v rejstříku jednotlivá místa Prahy-západ, může se kochat nádherným výhledem. Hlavně po ránu, kdy svítí sluníčko, to všichni oceňují. Bohužel zde končí tým Smažky, který sice perfektně přichází na princip šifry, ale někde jim vypadává jedno písmenko. Z řešení „KODA JESK.“ se pak stává „KODA JE S“ a tudíž otevírají nesprávnou obálku. Smůlu mají také v tom, že pod písmenem S se neskrývá náhodou nějaké další stanoviště, ale bohužel konec hry. Škoda :-(.

Na rozdíl od předchozí osmá šifra je asi nejjednodušší. Stačí vyškrtat místa na obrázcích a vyjde poloha dalšího stanoviště. Navíc co asi může vyjít jiného než Srbsko. Jiná vesnice stejná s názvem státu poblíž opravdu není :-). Složitější může být určit část Prahy na mapce, ale i to není pro většinu týmů žádný problém. Největším problémem se tak může stát najít stanoviště v Srbsku, což je vyfocený roh pod rozvodnou skříní umístěnou na mostě přes Berounku.

Deváté stanoviště se stává konečným pro několik týmů. Šifra s básničkou se nakonec ukazuje jednodušší, než jsem původně myslel, ale problém je v tom, že některým týmům už nezbývá moc času. A to i přesto, že jsem všem přidal jednu hodinu k dobru. Taky začíná poměrně nepříjemně pršet a unavené nohy spolu s přítomností hospody a vlaku dělají opravdu své :-). Nakonec jde dál pouze sedm týmů. Šifra na devítce je dvojstupňová. Napřed je třeba pomocí svátků osob textu získat nápovědu, a pak pomocí ní konečné řešení. Tým Neřízená střela první část zvládá výborně, ale bohužel si získanou nápovědu nějak špatně vykládá. Z textu „RADEK MESICTY ZNAK (řádek měsíctý znak)“ dělá něco jako „Radek Měsíc TéYpsilon Znak“. Radek má svátek v březnu a tudíž získávají číslo 3. Potom v mapě nacházejí ve vzdálenosti 3 km nějaký obrazec podobný Té a Ypsilon a vychází jim Kubrychtova bouda. Poloha dalšího stanoviště sice správná, ale došli k ní úplně jinak. Prostě je třeba vzít z každého řádku v pořadí takový znak, ve kterém měsíci má zrovna svátek osoba jmenovaná na daném řádku. Po získání správného řešení asi moc překvapení nejsou. A nebo naopak :-).

Desáté stanoviště se skládá ze dvou. První je u Kubrychtovy boudy a druhé u Královy studně. Zde přichází na řadu fotky nafocené ve Svatém Janu a taky mapka Svatého Janu s popisem pamětihodností, kterou týmy získaly na kontrolním šestém stanovišti. Desátá šifra je myslím vcelku odpočinková. V mapě ze stanoviště 10B je třeba spojit několik bodů podle popisu křížové cesty z 10A. Pokud je správně dodrženo pořadí bodů, vznikají dvě cesty, které se kříží pouze v jednom bodě, a to u vchodu na hrad Karlštejn u rozcestníku. Jsou ale týmy, co spletly pořadí bodů a křížení jim pak vychází dvě. Jedno na Karlštejně a druhé na Mořině. Vybírají si ale správně, protože na Mořinu se jim opravdu už jít nechce :-).

Pro vyřešení jedenácté šifry je třeba mít trochu nějaké vědomosti. Je třeba doplnit několik písmenných řad podle obrázků. Ten kdo přichází na princip, může ještě třeba pohořet na neznalosti našich prezidentů, států Evropské unie, řecké abecedy atd. Zbylé týmy ve hře si ale dokázaly poradit a tak pomocí různých zdrojů nakonec odhalují správné řešení, což je „VYHLIDKA“. Myšlena je samozřejmě ta nejbližší, jak bylo uvedeno v posledních informacích před hrou. Nevím jestli někdo přišel na to, že písmena se mají spojit do spirály, ale asi to není vůbec potřeba. Získat nějaké slovo z osmi známých písmen asi není problém. Zde trochu bloudí Neřízená střela, ale s ní pravděpodobně také Láty a Zrychlený TEP, kteří hledají až dole u muzea betlémů. Příště budou muset spojovat body přesněji :-). Snaží se ode mě získat nějakou drobnou nápovědu a protože už neměli šanci dojít v limitu do cíle, chci jim trochu poradit, že jsou opravdu hodně blízko. Bohužel (nebo naštěstí :-) ) jsem je ale zmátl, protože si myslím, že jsou u muzea voskových figurín, které je od jedenáctého stanoviště opravdu jen pár metrů.

Dvanáctka už je opravdu jednoduchá, ale možná opět trochu pracná. Stačí vyřešit Sudoku, a pak bylo asi po zkušenosti s Husovým balvanem vše jasné. Přece jenom ale týmům, kterým Sudoku nic moc neříká, trvá řešení trochu déle. Nakonec se s tím ale tři týmy, které došly do cíle v časovém limitu do 13,00, popraly poměrně dobře. Nejlépe asi Popocatepetl a Urnový háj, kde jsou pro Sudoku v týmu opravdu silné osobnosti :-).

Cílové stanoviště je v Hlásné (Zadní) Třebáni u kaple na návsi. Z dvanácté úlohy vyšlo Zadní Třebáň, i když se ve skutečnosti jedná spíše o Hlásnou. Bohužel z mapy se to dá odečíst spíše opačně, a tak jsem nakonec zvolil tuto variantu. Hru to už neovlivnilo. Závěrečné heslo je napsáno hned vedle cílového stanoviště a je jím jméno majitele domu čísla popisného 67. Do cíle dochází napřed Popocatepetl, pak Urnový háj a nakonec těsně před jednou hodinou i Tros Bahnos. Díky korekci času na šifře č.6 pak vítězí Urnový háj před Popocatepetlem a Tros Bahnos. Do dvou hodin odpoledne ještě doráží Arnal, Zrychlený TEP, Láty a Neřízená střela. Všem týmům gratuluju a těm, které došly až do cíle dvojnásob. Překonaly poměrně dlouhou cestu, spoustu šifer a před polednem i poměrně nepříjemný déšť.

Myslím si, že i přes poněkud vyšší obtížnost než vloni se nakonec letošní Studna vydařila. Došlo sice percentuelně méně týmů, ale přesto v porovnání s jinými hrami ještě docela dost :-). Neznamená to ale, že příští rok to bude zase o něco těžší, i když se to dá špatně odhadnout. Moje snaha bude zařadit jednodušší úlohy na začátek, zvýšit počet nápověd a přinést do hry trochu něco nového. Mám to docela promyšlené a koncepce a trasa Studny 2007 už je jasná teď. To teda znamená, že příští Studna určitě bude a vy na ní určitě nemůžete chybět. Nejen ty úspěšnější, ale i ty méně. Příští rok budou určitě zase nějací nováčci a vy zkušení budete mít určitě navrch :-).