Studna 2005

Reportáž

Je pátek 6. května těsně pře pátou hodinou. Před vlakovým nádražím Braník se pomalu scházejí zástupci jednotlivých týmů, kteří nelenili se zúčastnit druhého ročníku Studny. Týmů přichází sice pouze jedenáct proti původním šestnácti, ale to nevadí. Sluníčko pěkně svítí a já začínám vysvětlovat pravidla. Způsob hry je podobný jako u minulé Studny. Každý dostává dvacet obálek s šiframi a k nim dvacet fotek, na kterých jsou vyfocené nějaké předměty z dvanácti stanovišť. Na každém stanovišti je pak úkolem identifikovat předmět na fotce a podle jejího označení rozlepit správnou obálku s šifrou. Tu vyluštit a na dalším stanovišti vše opakovat až do cíle. Zbývajících osm obálek a fotek je pouze navíc. Tým je nesmí rozlepit, pokud chce pomýšlet na úspěšnou účast ve hře. Mimo obálky a fotky získává tým také hlavolam, cédečko a šifrovací tabulku.

První šifra je jednoduchá křížovka. Problém je pouze v tom, že legenda leží na druhé straně Vltavy a Branického mostu, kde je ale druhá část týmu. Mimo legendy se ale bohužel daří zveřejnit i nápovědu k druhé šifře. Snad to nikoho moc neovlivnilo. S křížovkou nikdo moc problémy nemá, spíše s pochopením, že do Prosečnice by se měl vydat celý tým. Nakonec vše dobře dopadlo a všichni odjíždějí vlakem směr Posázaví.

Ve vlaku má každý tým možnost vyluštit z klasické osmisměrky místo nápovědy pro druhou šifru. To některé týmy ale spletlo a na vyluštěném místě hledají druhé stanoviště. To jsem jim ale po malé nápovědě rychle rozmluvil.

S druhou šifrou nejsou také žádné problémy. Možná i díky pomocí nápovědy berou všichni do ruky Mendělejevovu tabulku prvků. V číslech poznávají chemické prvky a rychle se vydávají na vrchol Kněží hory. Někteří ale musejí napřed dojíst a dopít v nádražní hospůdce.

Na vrcholu je šachová šifra, která podle mě byla vcelku jednoduchá. Začalo ale hustě pršet, což možná ovlivnilo luštitelské schopnosti mnoha týmů a poměrně dost z nich si vzalo nápovědu nebo řešení. Důvodem mohlo být i zcela rozmočené zadání. Prostě s přibývajícím časem a dešťovými kapkami šance na správné řešení ubývala.

Následující dvě šifry nebo úkoly nečiní velké problémy. Napřed puzzle v Borku a pak slepá mapa pod viaduktem na Žampachu. Ten je mimo jiné vyšší než Nuselský most a od svého postavení skoro před sto lety zatím nepotřeboval žádnou opravu. Naštěstí také přestává pršet a pěkné počasí vydrželo až do cíle.

Pravdou ale je, že na slepou mapu si několik týmů bere nápovědu. Někteří zapomínají vše přepočítat přes uvedené měřítko, některým dokonce vychází místo "Pomník sv. Anna" řešení "Okno do dvora" a některým "Pomník sv. Anan", což vtipně glosují při příchodu na další stanoviště a přečtení kontrolní otázky slovy "Co by asi tak mohl sv. Anan držet v ruce".

Šestá šifra je tak trochu kontrolní. Všechny týmy, kteří na ní docházejí, dostávají mapu Bangkoku pro určení závěrečného hesla. Nakonec na šestou šifru dochází všech jedenáct týmů, což podstatně ulehčuje celou organizaci hry. První jsou Tros bahnos v 0:11 a poslední Arnal v 3:12. Zajímavé je, že pět minut před příchodem Tros bahnos volá Arnal pro řešení na třetí šifře z Kněží hory. Musím ocenit jejich výdrž. Šifra s létajícím rogalistou je sice trochu pracnější, ale ne nejobtížnější. Co jsem mohl vidět tak se s ní asi nejrychleji vypořádává Popocatepetl a nejpomaleji Růžový panter. Ten si pozorně nepřečetl celé zadání a asi za dvě a půl hodiny, jak vtipně poznamenal Milan, doslova vykopává řešení z auta. Nakonec i on pokračuje směr Jílové na rozdíl od Dream makers, který zde hru končí.

Grafická šifra v Jílovém se ukazuje asi nejobtížnější. Většina týmů nachází deset skrytých čísel z přiložené fotky na domech na náměstí, které po seřazení, přenesení do druhé tabulky, převodu do binární soustavy a vykreslení do připraveného rastru dávají tři symboly "Kříž U Obrázku". Správně si vyložit výsledek se ukazuje ale jako větší problém. Přiznávám, že křížů v okolí je více a poznat obrázek chtělo trochu více fantazie. Některé týmy jdou ale najisto a některé pro jistotu obcházejí všechny. Největší smůlu má asi Arnal, který má správný kříž těsně za ohybem přehnuté mapy. Rozevřít mapu ho ale donucuje až několika kilometrová procházka. Na této šifře si také bere nejvíce týmů řešení a končí zde také Dřevěná krabice.

Další osmá šifra je poněkud odpočinková. Z nápovědy je jasně vidět morseovka. Všichni jí úspěšně bez další nápovědy řeší až na HoPeM, který zde končí, i když se dlouho držel v popředí.

Na devátém stanovišti na vyhlídce u Bohulib si bere nápovědu pouze později vítězný tým Tros bahnos. Nevím jestli všichni hlavolam úspěšně vyřešili nebo další stanoviště pouze odhadli, ale já sám jsem si ráno svůj hlavolam nenávratně zauzloval. Z přiloženého originálního návodu k řešení to podle mě nebylo zas tak jasné.

Na desáté šifře v Petrově přicházejí o vítězství 3V a později i Urnový háj, kteří si zde berou nápovědu. Nejsou ale sami. Někteří šifru řeší za několik minut, někteří vůbec. Možná je trochu matoucí malé písmeno "p", což byla moje chyba, ale klidně se dá také napsat, že to bylo schválně pro zmatení. Samotná nápověda je vepsána v šifře, ale ukázalo se, že najít tuto nápovědu je složitější než celou šifru vyřešit. Když si 3V a Urnový háj volají o nápovědu, v cíli jsou již Tros bahnos, který ale stále neví zda vyhrál. Vybral si totiž již jednu nápovědu a 3V a Urnový háj dosud žádnou.

Poslední jedenáctá šifra u Oborské lávky měla být trochu složitější, ale opak je pravdou. Žádné problémy nikomu nedělá. Pastelky jsou nakonec to jediné co ještě zbývá k použití.

Klíč k cílovému heslu nacházejí týmy na dvanáctém stanovišti v Záhořanském údolí. Na mapě Bangkoku mají najít dvanáct čtverců definovaných řešením kontrolních otázek na každém stanovišti a jedním písmenem z každého řešení. Většina týmu jde ale heslo řešit do cílového třináctého stanoviště u kiosku v Libřicích u Davle u železniční tratě.

V získaných čtvercích mají účastnící spočítat všechny církevní objekty podle rejstříku (vysvětlivek). Někteří automaticky hledají piktogramy na mapě, které jsem měl na mysli, ale dva týmy k mému překvapení hledají trochu něco jiného. Přiznávám že slovo vysvětlivky by bylo vhodnější. Cílové heslo je pak ulice v Bangkoku podle pořadí v rejstříku. Na první pokus ho získávají pouze Tros bahnos a Popocatepetl. Pokud bych byl důsledný a trochu nenapovídal ostatním týmům slovy už jste blízko nebo změňte akorát číslo ulice, musel bych poopravit oficiální pořadí na skutečnost, že došly pouze dva týmy v pořadí Tros bahnos a Popocatepetl. Největší problém dělala kontrolní otázka pod viaduktem na Žampachu. Jen málokdo si všimnul opravdu jasné horizontální souvislé řady kamenů asi dva a půl metru nad zemí. Moje chyba byla zas v trochu nejednoznačném řešení kontrolní otázky na třetím stanovišti, kde se měl určovat obvod trojúhelníku. Že závora byla hnědá mě ale nikdo nepřesvědčí.

Jak jsem ale už psal před hrou, vítězové budou všichni, kteří dojdou úspěšně do cíle. Všichni byli ale dobří, a proto jim musím gratulovat. Pokud bude zájem, tak si to příští rok můžeme zopakovat. Doufám že i s těmi, kteří na poslední chvíli buď nemohli nebo svou účast odřekli a samozřejmě noví účastníci budou vítáni.